O řeči nadbytečné
O řeči nadbytečné
kytici zmijí
klikatých a plných jedu
s červivým úsměvem tvých rtů
a vyhaslým pohledem
syrových bleděmodrých očí.
Sedím a lapu po dechu
v mrtvolné vůni tvých výkřiků
co rozpáraly modrou oblohu
k vyhřeznutí černa noci
kde zbyly jizvy po hvězdách
a měsíc zmizel v kalném oparu.
Dnes jsi mi darovala
kytici zmijí
ke které přivoním
a trny zubů jedovatých
vpustím do žil
ve smutném úsměvu křečovitém
když znít mi bude Ave Maria
na dobrou noc.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Zase jsi jedem
má femme fatale?
Copak ti nestačí
záda má s popelem tvým
ponížení
žes nekoplas ještě?!
zas bych věrně přiběh
abych líbat tě směl
laskat tvá chodidla jazykem hadím
Marlen, Virginie, Frído?
jsou jiné krásky
však v dlaních mění se
v zelený kel
voníš si
potem rozkročených děr
čekám kdy zastřelíš sebe či mě
nenávist Láska
láska Nenávist
odpustil bych cokoliv
za ztrátu vlastní hrdosti
při kouzlech tvých
s pošťákem z vedlejší ulice
kufrem morfia v sametových ampulích
modistkou
guvernantkou vilnou
neumím odpouštět jediné
osudu
mé zatmění
neboť za tvým smíchem v zakouřeném varieté
na klíně artistů a frikulínů
klečí tvá bolest
u mých nohou
nenávist Láska
láska Nenávist
jsem šašek
ty královnou...
10.02.2006 21:03:00 | Janele z Liků, zvyků vzlyků...