Ztracená
Ztracená
Jak neumytý talíř
od excelentní večeře
válí se odlesk
zapadajícího slunce
na vlnách
v jezeře
Jak drobty mezi zuby
uváznuté
valí se přes ten obraz
vlny vzduté
Jak noční můra
berou si mou duši
Kolem mne stojí
slepí, necitelní, hluší
LIDÉ
Jak hořkosladký
poslední doušek vína
pálí můj jazyk výkřik
Já jsem jiná
vzdálená
daleká
Za zvuku
cell,srdce a mandolíny
uprostřed lidí hledám
ČLOVĚKA
od excelentní večeře
válí se odlesk
zapadajícího slunce
na vlnách
v jezeře
Jak drobty mezi zuby
uváznuté
valí se přes ten obraz
vlny vzduté
Jak noční můra
berou si mou duši
Kolem mne stojí
slepí, necitelní, hluší
LIDÉ
Jak hořkosladký
poslední doušek vína
pálí můj jazyk výkřik
Já jsem jiná
vzdálená
daleká
Za zvuku
cell,srdce a mandolíny
uprostřed lidí hledám
ČLOVĚKA
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
TiskKomentáře
klaním se.. nádherně jsi to napsala.. křičím si v sobě tvá slova.. oči mám dokořán a tam uvnitř cítím.. člověčinu..
17.06.2010 22:46:00 | zelená víla
člověka... pořád člověka... a co psa? .))
být člověkem je těžký a občas odporně odpovědný zaměstnání... spousta lidí to hrozně fláká, a pak je těžký v nich přebírat
12.06.2010 20:39:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Taky mám oči dokořán a hledám..snad to ve dvou lépěji půjde :-)
12.06.2010 12:52:00 | Chancer