Vítr do plachet
Anotace: A nejednou je tu s náma....voní, směje se, někdy pláče a jsme jí plný.....je to naše dcera
Napnout plachty
vítr v zádech
chvílemi dochhází mi dech,
chvílemi žiju jak ve svých snech.
První tvůj pláč,
dotyk maličkatý dlaně.
Vzdorovat té lásce
bylo by marné.
První tvůj smích,
zvoní mi v uších
jako ozvěna
píseň tisíckrát vysněná.
Líp se hledá smysl
týhle těžký plavby.
Budu tady pro tebe,
teď a navždy.
Přečteno 319x
Tipy 19
Poslední tipující: Nussichoco, hašlerka, nejsembásník, Iv, Bíša, Psavec, Emma Kulíková, Kett, Mbonita, CULIKATÁ, ...
Komentáře (3)
Komentujících (3)