Sebevíc

Sebevíc pokouším se usmívat,
sebevíc mohu se snažit,
jak těžké tu přežívat,
každej den a každou noc
v zamčeném světě zažít.

Sebevíc lépe to nekonečné hraní,
ladná chůze, hlava vzhůru,
tak moc chce se schovat do dlaní,
zahnat nejedu chmuru
a nechat je volně téct.

Sebevíc mohu se přemáhat,
vymýšlet vhodná slova,
při každém tisíckrát zaváhat,
sebevíc mohu pomáhat,
však všechno pořád stejně se chová.

Sebevíc mohu dělat úplně cokoli,
kdyby tak něco někam vedlo,
při každém nádechu vše zabolí,
mrazivé kamení na mě si usedlo.

Sebevíc mohu si slepovat křídla,
stejné neodletím..