Daleko

Kde je růže, jíž chybí vláha,
květina, kterou cosi zmáhá?
V okamžiku tiše osamělá,
po čemsi toužíc, déšť by chtěla.

Jisto je, že hned by pookřála,
kdyby jen paprsek sluneční
okvětí její tváře poohřál
a déšť kapakami svými
poupě rtů jejích polaskal...
...tu květinu, jež je teď jen opodál,
skoro nedaleko, ač oko by jí nedohlédlo.