za oponou všedních dní

...

za špinavou oponou
zdejšího světa
snažíme žít si své životy
a jak nám nakládá
bytí svá léta
tajně si bereme z košíku dobroty

jinak pak vážíme
překrásné chvíle
a misku snažíme
se rychle zváhnout
všechno to zaleží na vnitřní síle
či štastně až do smrti
nebo po lásce prahnout

kdyby však na všechno
byly vžycky jen dva
pak snadné by se to mohlo zdát
ale ty kdyby v záloze život vždy má
a přesto je nádherné i takto milovat

a tak za tou oponou
vidět smím alespon stejnou oblohu
a něco přát si když hvězda padá
pak sednout si s myšlenkou někam do rohu
a tiše poslouchat
co vlastně cvrček si skládá

...