V podvečer

Paprsek mi prohřál zkřehlou duši,
pán polichotil, že mi to sluší,
už mám opět nastražené uši,
hledám očima toho lumpa s kuší.

Jaro běhá po krajině,
v kuchyni to voní po slanině,
léto klepe na dveře,
labuť zrcadlí se v jezeře.

Slunce tančí s červánky,
na prstech mám varhánky,
kapka s pěnou padá na mé tělo,
probůh, co to do mě zase vjelo ?

Zřejmě jsem se zotavila,
mnohé chyby napravila,
odpálila další světlici,
odemkla uzamčenou petlici.

Mohu kráčet, mohu stát,
už se mohu taky smát.
Mohu si i něco přát,
jen to pravé přání znát...