KDYŽ BUDE BÁSNÍK LHÁT

Myšlenka steče na papír
zůstávají stopy
srdce sevřené radostí
křičí múzy do noci
jsou tu sami,bez pomoci
jen zloba ,nenávist,a klam
myšlence,já dveře otevírám
ticha už se lekám
slyším jen tony beroucí dech
možná obrůstá mně mech
spočítám si na prstech
všechny své radosti
přikryté jsou záklopkou
prostřelené všednosti
něco jen mlčí
něco tě zžírá
to asi křídla netopýra
přistává v těch obrazech
jen v dvojích zrcadlech
polibky prázdně zní
co tě,co tě zraní
to jen bolest svědomí
Bolest probuzení
Bolest raní
všednosti nezabírá
to jen múza otevírá
věci našich hříchu
v tom hloupém tichu
když nebude se bát
TO ZAS BÁSNÍK BUDE LHÁT....