Obličej němé Joty

Viděl jsem tvář
Němé Joty
ne! nejsem lhář
Její lebeční rysy
její bledé oči
když vřeští krysy

její bělostné líce
dech zhasínající svíce

Měla natřený obličej
prachem, který ji
dal z křídel
smrtihlav lišej

do zelenobíla
jako smuteční víla
i zasténala síla
holubího křídla.

Bílý obličej
a na něm černé
čáry do spirály
jako klikatící se
londýnské kanály

A kolem očí zář
sluneční a medu
přesto s křehkostí ledu.

Viděl jsem ji
nejsem lhář!