Sonáta srdce

Záchvěv niterného kouta,
vibrace ke konečkům řas,
vlnka jemných houslí poutá,
smyčec srdce rozevřel-
-odkryl paletu tamějších krás.

Až do rozutíkaných končin
naříkajících úd píseň,
kam až dopluje, skončí,
jen zůstane pod povrchem,
dlouhý táhlý sten.

Možná ten ladný tón viola
s láskou, teplem, míti rád,
zatím jen bloudí, volá,
vysvobození hledá, však zbývá jen
hlubokými akordy se prodírat,
slzy si stírat.