č. 7

jdu po ulici a dívám se na člověky
kteří prochází okolo mne
bosé nohy se mi škvaří
na rozpálených kočičích hlavách
ulice nekonečné
prohlížím si zamyšlený obličej
každého poledního běžce
oči zakalené, pohled do nitra
tíživé myšlenky schované ve vrásce
ústa sevřená, v uších vosk
jeden krok
váhavě dívám se
a v obrovské mase lidí
se ztrácím
všichni se kamsi ženou
ruku si nepodají
po sobě šlapou
křičí, pláčou, litují
nevědí co se sebou
a tak všichni běží
kam? to oni nevědí
všichni běží
jedním směrem
tykadla na hlavě jim rostou
složené oči, kráčivé nohy
kousací ústrojí, dva páry křídel
zploštělé hmyzí tělo
jsou všude okolo
armáda švábů
armáda švábů
armáda švábů
najdu v koši holínky
a všechny ty civilizované tvory
pošlapu
.