Nani,je těžké dospět ?

Víš Nano,důvod proč často brečím,
proč v koutě s kapesníky klečím.
Je strach z toho,až jednou dospěji,
nemohu si být jistá zda nějak uspěji.

Nevím zda očekávání ostatních splním,
přesto že se za sny tak slepě honím.
Nevím zda proto snaha je dost potřebná,
zda jsem v těchto věcech dostatečně důsledná.

Cigaretu si zapálím,nepodlehnu stresem,
jak mi to zaručí,že své problémy snesem.
Ptát se co bude dál,třeba za deset let,
co všechno na mě přichystá tento krutý svět.

Budu mít rodinu,nebo budu sama muset jít,
jak si své štěstí uchovat,být ho schopna skrýt.
Můžu ochránit co je mi drahé a za to se prát,
kdo mi s tím pomůže,koho mám se na to ptát.

Jednou klopýtnu,ale jak to překonat dokážu,
jak vděk mé rodině,svým přátelům prokážu.
Moje představy jakožto snílka se ukvapí,
bude to rána,až mě krutá skutečnou překvapí.

Čekat na někoho s hřejivým objetím,
a pak pro něho umírat dojetím.
Víš Nano,starší znamená mít problému více,
proto ledové slzy zvlhčují mé líce.