Koho?

Tak koho?
Vůně dávno ztracená tě láká
- závislost více než velká.

A co pokerový hráč?
Ten vlastní trumfy mnohé,
co vítr z plachet dávnu berou.
Pocity na povrch se derou,
jenž možná nikdy více nechci znát.

Dva, jeden, žádný.
Kdo rozsoudí ten proces řádný?
Dotyky, vůně, vtip
- s kterým je mi líp?

A přeci milenec žádný.
Silná, volná, svobodná
- jako vlna v moři,
co do snů Vám se boří.