Smyslů zbavena

Smyslů zbavena,
dnes pokouším se verše psát,
nejde mi to.
Zklamaná trošku jsem byla, když jsem si s ním psala,
nechce si povídat nebo se mi to zdá?
Snad se mu tam líbí, i když píše opak,
vždyť já bez něj tu nemohu skor ni dýchat.

Smyslů zbavena,
chci se ho dotýkat rukama,
z jeho poháru pít,
snad nepřetéká a není plný,
snad nesebraly ho vlny.

Smyslů zbavena,
notně znavena,
z kostela zvony slyšíc,
modlím se pozdě z večera,
za lásku, za štěstí, za tebe - i trochu víc.

Smyslů zbavena,
desátá odbyla,
já ještě zanedbaná,
To jedenáctá, ne desátá byla,
co mě z mých básní probudila,