Štěstí v lásce

Na botách smůla,
v rukou Černej Petr,
nikdo si ho nechce vzít,
na kostce nula,
dopředu těžko jít,
sotva jeden milimetr.

Zas další zklamání,
nemám eso žádný,
žolík nemá se k mání,
vyhrát pro mě není snadný.

Roztříštit skleničku,
dotknout se kominíka,
stejně se ta tvá ztrácí,
ve vzdáleném políčku,
jen figurka má neutíká,
ještě navíc zpátky se vrací.

Soupeři na dosah cíl mají,
pikovej král přišel té krásce,
kříže mé snad ani ho neznají,
jak dlouho to skrývání v masce,
snad vždycky to prohraji,
říkali štěstí v lásce.

Kdyby se tomu aspoň dalo věřit.