Jen takový mišmaš

V obitém bankomatu
na konci řady
vyzvedla jsem si svůj lístek
na vesmírnou parádu,
koncepce té výstavy
je opředena slovy
mocnými a čarovnými.

Tráva, protože je sloupem
a štětkou a fidlá na pozdrav,
a od trávy jen krok ke spálenému dřevu,
co uhlem vymaluje demarkační čáry,
a ke gotice - roste jako břečťan,
má svůj rytmus v nerytmu
a potácí se melodií...

A tak jsem si vyzvedla ten lístek
a kráčím pěší zónou domů,
mám v hlavě zmatek, tisíc brouků,
od majek až k tesaříkům,
co vrtá se mi v dubu,
o nějž opírám se

je opředen slovy mocnými
a čarovnými.