Jsem démon

V mdlém svitu hvězd,
chtěla bych tě svést.
S tou myšlenkou hraji si den co den,
občas, přiznám se, toužím, aby to už nebyl jenom sen.
Jsem zlá, já vím,
když o tobě takhle sním.
Jsem sobec a tyran,
když oddávám se těmto vírám,
jsem zhýralec ve světě šťastných lidí,
snad lepší, když tě neuvidím.
Jsem poskok ďábla, démon smělý,
lákám muže na úsměv vřelý.
Jsem Sukubus,
tak zničit mě zkus!
Nejsem hodna citu – lásky,
vždyť už uzavírají se sázky,
kdo stane se mou obětí,
koho udusím ve svém objetí?
Jsem jen temná víla,
v jejíchž slovech proudí pradávná síla,
síla draka ohnivého,
co nikdy neměl pána svého.
Je třeba uvázat mě na řetěz,
třebaže nikdy nestane se ze mě hodný pes.
Ráda koušu, škrábu, trhám,
na svou oběť se rychle vrhám.
Ještě nikdo nedokázal,
že by mě dřív svázal,
než stanu se paní vůle jeho,
já NIKDY neměla pána svého!
Za to zasloužím si krutý trest,
snad aby květ mého života přestal kvést
a já už nemohla z cesty ničí duši svést…