Zázrak zrození

K polibku stáčí pouhý malý krůček,
dotek i větru můžeme zaznamenat,
na tváři, kdy slunce nás hřeje,
a k plození jsou nás potřeba nejméně dva.

Snad z pouhé lásky zrodí se život,
do dušičky vdechne novou mysl,
kus matky, kousíček otce svého,
kdy v přítmí, s láskou, se společně se dělí.

Z ničeho a z ničeho zrodí se sen,
kukadla šedavě modrá a víčka k zulíbání,
vlásky jemné a prsty k pouhému objímání,
lásek, které za políbení vládnou malému světu.

Nic a nic pomohlo k zulíbání noci,
z čeho dítko rozkošné se pak rodí,
dva se mají rádi, dva se milují,
a třetí? třetí přináší nové štěstí…