Havran

Mrtvý havran leží v poli
zima všude, až to bolí
bílá pláň, v ní černá skvrna
černý démant s modrým leskem
ztuhlá zem se chvěje steskem
na sníh nasypáno zrna -
polní zvěř tak člověk hostí
v čase, kdy on sám se postí,
kdy se kaje ze svých hříchů.
Do kruhu se slétli bratři
slétli z velké mrazné dáli
kolem těla posedali -
proč ti, bratře, tvoji věrní
proč ti oči vyklovali?