nedokončená

když souzníš se soumrakem
a v duši rozplývá se stín
já tě pochopím
a vrátím se
na zem zpátky
k tobě domů
do tvých snů
vrátím se
já se vrátím
tvou pohádkou chci žít

jsi můj život, který uvnitř těla i své duše stále nosím
bez tvého objetí se prachem zalykám a dusím
krajinou překrásnou nechám se tebou mlčky vést
až dopadne na zem ta nejkrásnější ze světa hvězd
přivinu tě blíž k sobě do náruče těla svého
a nebudu chtít víc
lásky duše tvé - světa mého…

schází nám
ty chvíle společný
pocit mám neskutečný

když tě mám a ty mě máš
ty mi scházíš
když odcházíš
když jsi sám

........
........
........