V radosti i smutku

Víš, jsme stejní,
tak mladí a ztracení,
stále se bojíme
a jsme zničení.

Není léku na bolest
a není kam se skrýt,
vše o čem sníme
nemůžeme mít.

Jsme si podobní,
silní a prokletí
a statečně se
svíráme v objetí.

Neustále trpíme
a tolik nás to mrzí
sobě navzájem
stíráme slzy.

V radosti i smutku
ukryj mě ve své náruči,
jsme příliš mladí
a život už nás naučí

že tenhle krutý svět,
zláme nám srdce,
však svůj vlastní osud
svíráme pevně v ruce.