Stíny
Stíny
Každý je máme
I když nechceme
Vypovídají o nás moc
Jsou to naše druhé
Končetiny a tělo
Gesta kopírující nás
Jedno je jestli
Se odráží v záři slunce
Či pouliční lampy
Člověk před nimi neuteče
I kdyby chtěl
.
.
.
Stejně tak neuteče
Před minulostí
Dokud nezdechne
A nezbudou z něho
Jen kosti
I když nechceme
Vypovídají o nás moc
Jsou to naše druhé
Končetiny a tělo
Gesta kopírující nás
Jedno je jestli
Se odráží v záři slunce
Či pouliční lampy
Člověk před nimi neuteče
I kdyby chtěl
.
.
.
Stejně tak neuteče
Před minulostí
Dokud nezdechne
A nezbudou z něho
Jen kosti
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Jak pravdivé a jak každodenní.Jak obyčejné a jak nevysvětlitelné zároveň.Je to taj,zlom světla,který množí horizonty a zkresluje je pod úhlem.Ano synu,krásně jste popsal stíny...i ten můj za západu slunce a i při jeho východu,na louce pod stromem,mrhá stín můj klobouk okolo.Jakmile pod můj strom zasednu,vyryju zářez na kůru stromu,abych se ve stáří mohl chodit dívat na to místo a vzpomínat,jak jsem pod ním odpočíval,s klouboukem v očích a stéblem trávy v ústech a nechal se jen tak zalévat stínem a nechat plynout čas.
13.07.2010 22:06:00 | jakubisko