Rudý štěrk

Vždy, když skočím
Jen tehdy přemýšlím
neotáčím se zpět
V záplavě pokřivených
světýlek
vidím to své, úplně nahoře
tam, kde se nidko nedívá...

Smysl dělání chyb
pro radost
a nevděčnosti
ke štěstí
svítí ...
jako mé tělo bez šrámu
na krvavém štěrku...

nikdy nesmývám krev
v mé hrudi
Je nestálá a vřelá
prohnilá a plná prachu
tlačí se ven, proto zářím
rudě...
škrábu se pod zápěstím
neviditelnými skalpely...