Pokolení kovářů

Kovářovo srdce
tluče s železnou
pravidelností
v duši jeho
teplo bývá
jako ve výhni
spálený chleba
drtí mezi zuby
těžká práce kovářská
a v bídě těžko
se sytí hladoví
kovářovi synové
a jazyk pálí
nad vychlazeným
pivem s ostrou
gulášovou polévkou
. . .
nad rozpálenou kovadlinou
píská si do taktu kladiva
těžký život nese si s sebou
do dalšího pokolení
a dílna, kterou postavil
vlastníma rukama
jednou bude svatým stánkem
jeho synů
. . .
synů kováře
dalšího pokolení kovářů