ŽIVOT UHASNE JAK SVÍČKA..../nad propastí krajiny/.

Únava,skleslá víčka
samota požáry duše
stopy z kaluže
stojící nevině
položené dlaně
mlčících vět,mlčících úst
rozložené nehnutě
atlase světa

Láska co jméno nemá
je pořád němá
mučivá představa
obraz těla
dotyk času
věta špinavá
co pocit dělá
ozvěna hlasu

Únava,a suchá ústa
rána co jsou pusta
den co z něhou srůstá
to ticho poslední rána z milosti
za trocha vděčnosti.....

Za trochu hříchu
prolomené ticho
v klínu krajiny
a nahé břicho
královny neviny
to ticho
TO TICHO
nad propastí
co lásky nehostí ....

Únava a skleslá víčka
život uhasne jako ta Svíčka
krajina co v tobě nehoří
to jen smrt tu spřádá plány
dostane rány,
tiše jen uloží
unavené tajemství
utajené radosti....
.