Rozluky

Říkám, že se mě to netýká
a je mi do breku.
Dost bylo slz, dost nářeků,
souhlasně kývá osika.
Mravenci staví stále znovu
z jehličí a kůry dům.
Z dřeva housle, z drátu strun
si svoji novou múzu kovu.
Jen slova, hudba, umění
mě potěší a nezmění v kamení.
Hrom zaburácí a pak se ztrácí.
Lásky a milování dozvuky,
ta píseň opuštění, odluky.
Jen jdi, já nevážu tě,
možná zní to krutě.
Vnitřní válka studená,
nejsem Trojská Helena,
nejsem ztracená a zvrácená.