Pouliční básnička bez veršů

Zase užmoulaná,
stojím na ulici,
zase čekám,
svět mě nechce, ty mě nechceš...

Sním si o svých bozích
a věřím svým iluzím
hraju si se stíny a někdy mám zoufalý strach.
Z toho, že zítřek bude úplně jiný,
z toho, že zítřek bude stejný,
z toho, že nebude.

Okolo kotníků
povlávají cáry mlhy.
Brzy půjdu domů,
najím se, vyspím, napíšu pár řádků.
Svět mě nechce, ty mě nechceš
aspoň že je dnešek.