Odchod

Límeček od košile s barvou rtěnky,
vlasy rozcuchané do podob mnohých,
knoflík na poklopci v rychlosti nedozapnut,
v jedné ruce vínko, v druhé doutník a
na kolenou před tebou básníku, dívka klečí.
Dveře pouhý svůj sten vydají,
kdy k západu hodinová ručička se blíží,
do dveří vchází milovaná láska,
bez pochopení, bez výčitek pro
tvoji, božský básníku, jedinou múzu.

Límeček od košile s barvou rtěnky,
sodíkové lampy teď na tebe září,
tvůj život v kufříku, pár papírů,
tužka na kousání při myšlenkách na
radostné chvíle, básnických nesmyslů.
Zříš pohledem do noci nekonečné,
místo světel měst, v dálce hvězda,
tvé nohy šouravé, krok pevný a rozhodný,
cesta poslední a slova na náhrobku pohřebním
pro tebe, básníku, chválu pějí….