O Šípkové Růžence

Milý čtenáři,teď chci Ti povědět příběh co se dávno stal
a není snad nikdo,kdo by ho neznal.
Na zámku velká sláva se chystá,každý povinně musí 3 dny radost mít
neb nedávno se králi dcera narodila,další žena pro kterou mohl žít.
Přípravy na křest velkolepé leč chybička se vloudila,
pozvali téměř všechny až na jednu,tou byla 13. víla.
Princezna,v jejíž jméně skrývá se nádherný květ
12 dobrých sudeb dostala,tu 13 však raději nechtěj vědět.
Jak roky plynuly,princezna rostla a přibývalo jí na kráse
různá opatření byla ustanovena a splněna,zlá sudba se nemůže vyplnit,zdálo se.
Když jednou princezna šla sama zkoumat hrad,dostala se do zakázaných komnat.
V koutku stařena ohnutá,
na vřetánku stříbrná nit navinutá.
Zvědavá princezna nedávala pozor,neměla nad sebou svůj stanovený dozor,
píchla se do prstu,zatočil se s ní svět
a celé království s princeznou usnulo na sto let.
Celé sídlo obrostlo šípkovou růží,kdo se tam odvážil
život si zbytečně zmařil.
Za dlouhý čas bloudil v těch končinách princ z druhého království
zjistil že tam v růžích zámek je a v něm všichni spí.
V podivné komnatě našel ležet dívku překrásnou,
však naděje v něm začala hasnout.
Tu zjevila se dobrá víla a princovi pravdu řekla a poradila.
Princ neváhal,políbil princeznu,
tím zlomil její kletbu a hned měl živou svou vysněnou nevěstu.
Krásná svatba jim byla vystrojena,
oni dva spolu vládli dobře,
princ a Růženka,jeho žena.