Měňavý

Tak jako voda s krví smíchá se,
tak jako podzim přidá listům na kráse,
tak jako paprsek barví usínající mraky
a tma holubům trhá soumraky,
oblaka nejchladnějších záletů,
tak i nám zavírají se padáky
a mění dráha letu.

Tak jako z pampelišky už jen chomáč šedi,
tak i stříbřitý popel z našich nadějí,
v prázdně tiše bolavě sedí,
se samotou si souznějí,
lidé smutní, bledí,
pláčou, vnitřně se chvějí,
ale já myslím,
že vyroste nová..

Tak jako hraje si déšť a sluneční svit,
tak i v srdcích tkví chladno a horká zář,
pár slz sklouzne na tvář,
marně pokoušet se smýt,
temnoty a lásky jasu,
se zlomeninou hlasu,
musíme vstát a zase jít.

Tak jako ze zeleně bílá krajina,
tak jako voda s bublinkama pění,
pokaždé názor, myšlenka jiná,
ve vlnách touhy, chtění,
něco končí a něco začíná,
tak jako oblačno se sluncem
navzájem se prolíná,
každou chvíli něco se mění..

..když na jednom břehu je stín
a na druhém ještě světlo.