Sen

SEN

Svíčka hoří, já uléhám ke spánku,
sním si svůj sen se štěstím ve džbánku,
tančím jak víla s hedvábným závojem,
nejsem jen loutka vedená nástrojem

Dotknu se nebes a hvězdu mám na dlani,
sedím na obláčku, kde sedí havrani,
pletu si věneček z barevné duhy,
udělám mašličky z krajkové stuhy

Měsíc mne pohoupe, svým teplem zahřeje,
hvězda mi posvítí na cestu naděje,
pak zavřu víčka a sním si svůj sen,
nechci se probudit v ten nový den

Sen je tak krásný a plný kouzel,
kdo by se z něho radostí probouzel?
je jako skutečnost plná nadějí,
tajemná kouzla k mámení svádějí