Anotace: nějak se mě to nyní mnohem víc dotýká než dřív. Skutečnost, jak snadné je přejít a jaká náhoda nad námi poletuje je k zamyšlení nad celým zhodnocením dennodenního bytí - jakési přehodnocení hodnot.
ta dvojjedinost v jednom je
v životě
každý den se krok vpravo
vlevo
chůze na laně
nad propastí
plnou slastí i bolestí
otep klestí na zátop
strop z ledových krápníků
stačí
stisknout kliku
a otevřít dveře...a jít...
ST
16.07.2010 21:12:00 | Mbonita
krásně napsané ST!!!
16.07.2010 15:10:00 | xoxoxo
Velmi svkěle podané... btw. mi připomnělo kohosi, kdo cigaretu používá jako svojí jistou zástěru trapné nevidělnosti... ovšem, s Tvým dílkem to nemá, samozřejmě, co dělat.
16.07.2010 11:23:00 | NikitaNikaT.
Moc krásně jsi vyjádřila myšlenku, je to tak pestré a barevné, tak jako život sám.
16.07.2010 11:13:00 | carodejka
Moc pěkné, těch dvojsvětů v lidském bytí je vícero (např.: zaměstnavatelé/(dříve i otrokáři) versus zaměstnanci/(otroci); milovaní — odmítaní; píšící — čtenáři; vodiči — vodění; herci — diváci; trestající — trestaní; učitelé — žáci; ...). Přechod z pravých pólů na ty vlevo v mém výčtu bývá většinou radostný, přechod opačný zase stresující, frustrující až deptající. C'est la vie, co naděláš, takový je holt život, holka.
16.07.2010 08:45:00 | Špáďa
Ta lávka mezi dvěma světy je mnohdy hodně kratičká a tenká... máš pravdu...
16.07.2010 08:34:00 | labuť