Lži a sliby

Lhals mi, tak to chodí.
Že se sliby plané zrodí.
A pak někde uvnitř straší,
uvízlé v paměti naší.
Lhals mi a zas sliboval,
snad proto jen, žes miloval.
Nebo jsi byl bezcitný lhář
a měls to v plánu?
Až nastavím naivní tvář
zasadit mi ránu?
Lhals mi, to se zle zapomíná.
Ta prázdnota mi připomíná,
že ti nikdy nesmím věřit,
až se půjdu k ránu svěřit.
Se svým doufáním a přáním,
naplníš mě zas jen zdáním.
A já už nechci být jen hračkou tvojí,
co si na tom špatně stojí.
Už nechci s tebou ty hry hrát,
už ani tu, v níž máš mě rád…