Herec,

s tichou vážností
hledá stopy v mechu,
stopy po odhozených střípcích
skleněných figurek

s hranou soutředěností
boří papírové hráze
celému světu,
jen kostky ledové
drhnou jeho kroky

hašterecký hnusák
hraje celý život

svůj každodenní pohled
předstírá s předstíranou
rozkoší, která mu přece
jen brzy ucpe všechny
východy, kterýmiž
prchnout by mohl
ze svého těla

lepidelní stvůra přenáší
mezi světlem tmu
mezi kostmi sníh
a mezi hlasy hluk,
kterým ovšem jedině
poznáš, kde hledat
by jsi měl skřipce
smíchu a trochu
toho poznání

láska sny a kosti
mu, chlapci, zpřeráží,
kdyby podlenout by se
mu, blbci, zachtělo,
protože jenom sníh
a loutky radost přinášejí