Kým jsi?
Kým jsi?
dravě vrčíš,
vzpínáš se,
v rohu se krčíš,
všechny miluješ,
a zároveň nenávidíš,
všeho lituješ,
ale vždy znovu zradíš,
ze smrti žiješ ,
umíráš v životě,
všech lásku drtíš,
v nevinné nahotě,
anděl v pekle,
nebo v nebi ďábel,
Kdo jsem?-lkáš vztekle,
zrádce Kain, nebo trpící Ábel
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Pocity tvoje taky znam. Možná se opakuju, ale umíš vystihnout to co cítíš tak přesně a názorně že fakt nechápu jak to děláš:-) No ale dobře to děláš. Super báseň za 100!
15.01.2006 21:10:00 | Hradečák
Jsem sice nerad, že to v tobě vyvolává nepříjemné pocity, ale aspoň nějaké:-). Popravdě řečeno - ani já nevím, jak z toho pryč... Rozhodně by bylo fajn to zjistit:-).
07.01.2006 00:15:00 | Jan Václav Pražský
Ahoj. Jsem moc rád, že tě moje básně vůbec oslovují! A že v tobě vyvolávají pocity - ať už jakékoliv. Jen škoda, žes mi je trošku nepřiblížila:-). A naivní? Psal jsem to s tím, že ač se protivy přitahují, dlouhodobě jsou asi neslučitelné... Druhý rozměr z toho měl vyjít, že já jsem jedna z těch protiv - pravděpodobně neslučitelná s nikým... A třetí - přes toto všechno to zas a znovu opětně zkoušet a doufat... Toť má představa naivity:-).
06.01.2006 15:23:00 | Jan Václav Pražský
Myslím, že to je taková tvoje klasika. Takhle ti to vážně jde. A tahle je navíc ještě lepší:-)! Je mi to dost blízký, takže mě to k tomu všemu ještě oslovilo i osobně... Prostě super!
05.01.2006 01:13:00 | Jan Václav Pražský