Hlavolam života

Občas mívám strach,
že život bude jeden velký krach.
Jako domeček z karet
a pár zatoulaných cigaret.
Někdy mám pocit,že je všechno hra,
co nekončí a je zlá.
Vidím jak se všechno sype,
a slza v očích ta štípe.
Zmatená,v myšlenkách nejistá,
sedím a tupě zírám z okna dočista.
Všechno a nic,
a zbylo mi jen pár pohlednic.
Ještě snad v srdci vzpomínka,
vryla se a byla to jen vteřinka.
Kudy z toho kruhu ven?
horší je to každým dnem.
Nevím co mám dělat,
kdo pomůže ? do novin dám inzerát...