Zatracený den

Každodenní ztráta identity-tím, že si ráno vyčistím zuby, že ztrácím před sebou stromy z rychlíku, že čumím beznadějně na beznadějný tváře bez identity, bez radosti ze smrti svého blízkého, tím že do sebe házím snídani a po ní na sebe montérky- dělá ze mě bezejmeného, tím že dopojím těleso z vesmíru neudělám ze sebe boha. Vytížen sebedestrukcí sleduji čas na stěně zabodán hřeby z hrudního koše barabáše. Vyprávím příběh výpravou podaný slepý unaven pobodaný. Ztracen zatracením identitou každodenní.