Jsme v koloběhu semleti jak zrna k ranní kávě
A stereotyp otáček nás v jednom směru žene
Aroma tichých nářeků se mísí teď a právě
do směsi jemných příchutí hořkosti upražené…
Jsme v koloběhu semleti, po dávkách vysypáni
A vroucí lázeň víru dní a nocí v jedno splývá
Citelná sladkost na duši i v patře při snídani
je promísena v mléčné hře trojího náruživa…
Jsme v koloběhu zaliti do vůně s pěnou chuti
A v rituálu pomalém se ubíráme k cíli
Stísněni na dně chladných gest nazí a neobutí
bychom tak rádi jako Bůh lahodné kafe pili…
Jsme v koloběhu divných dnů, kdy často bývá úzko
to z dosahu je léčitel, vzdáleny jeho dlaně
do strun cimbálu když pouze srdce tluče, a lůžko
nám vydá po ránu jen touhy, čerstvě obvázané
***
Jiří senior
21.07.2010 07:51:00 | j.c.
jsme jen kousky trávy
slávy našich předků v koloběhu
tisíce příběhů
vstávání i usínání
poklekání při pokání v sobě
voníme i chutnáme
dáváme
odpíráme
balansujeme v mlze
skrze přísahy procházíme
a víme...že čas jde
krokem svým....vytrvalým
ST
20.07.2010 18:17:00 | Mbonita
.
Kafe černý jako mý myšlenky
mě topí v lógru opakující se všednosti,
po tisící opakovaných denních rituálů
s jediným cílem ....
s každým lokem mě připravit
na hořký konce ...
a přesvědčit mě
že mám
tu hořkou pachuť života
za ta léta
... docela rád ...
*
.
20.07.2010 15:36:00 | HarryHH