Koloběh života

Vítr sfoukává mi slzy z očí,
vše kolem mě se jenom točí.
Jak zastavit koloběh bolesti,
a přátele dovádět k radosti.

A přece je to nemožné zvládnout,
sama sebe jen tím mohu zmátnout.
Co potom v lidských silách zůstává,
síla vracet se ke mě už přestává.

Nejsem si jistá zda jsem potřebná,
dívka co sní a je stále toužebná.
Proč mám mít hlavu plnou starostí,
když se musím pořád držet tajností.

Přijde mi těžké to tu zvládnout,
kéž bych si na hvězdy mohla sáhnout.
Když zemřeme je to jedno víte,
o tom že o vás stále mluví sníte.

Ať kdokoliv zemře nic se nestane,
to jen vaše srdce bít přestane.
Možná pro vás někdo uroní slzy,
ta bolest přejde většinou brzy.

Slunce dál bude zapadat v dáli,
aby se malé děti noci zas báli.
I bez nás řeky dále potečou,
naše životy tak rychle utečou.