Festival Svobody

Zas slyším je,jak znějí v dáli,
tiché zvuky,co mě kdysi hřály,
volají nás,ať jdeme zpět,
na místo,kde nám bude celý svět
připadat tak vzdálený.

Doktoři a úředníci,
zahoďte teď všechnu starost,
studenti a děti snící,
vzbuďte se a poznejte radost,
ze života v odpuštění,
bez klamu,lží a ohrožení.

Rytmus bubnů proudí v žilách,
jak pochod srdcí po pastvinách,
ladnost tónů chutná sladce,
tiší bolest a křivdy hladce,
mír uvnitř budiž nastolen.

Jako v ráji,žít přítomností,
bez minulosti a budoucnosti,
propadnout kouzlu okamžiku,
odložit masku denního zvyku,
letět s klidem tou propastí,
stvořenou životem ve strasti.

Že není to navždy,to už víš,
jednou za rok vrátit se smíš,
tam,kde myšlenky se v ticho změní,
kde stereotyp vejde v zapomnění.