Balada

V slze,
Co mi z oka nepadá
Ztrácím se
V noční mlze,
Co se lepí na záda.
Dávám se bezhlavě do běhu
Nechám za sebou
Opuštěný lavičky a zvratky na sněhu
Utíkám před tebou
Za tebou…
Odejdem z týhle podivný doby
Společně do toho šlápnem
Exhumujem pravdu,
A vykopaný hroby
Vysypem chlorovým vápnem.
Dnešek je zítřejší minulost
A noc je jenom relativní tma
Před náma i za náma,
Co má nás splést.
A Měsíc je jenom mastný voko
Na polívce hvězd.
V noci i po ránu
Duší mi vířej černý křídla havranů
Pánové, je to požitek,
Říkám vám,
Jak chlastat shnilou vodu z vázy od kytek.
Proč
Nechci šlapat jen o kousek dál
Proč
Nemůžu se snažit víc
Zoufale bráním to směšný nic
Svírám ho v upocený dlani
Nejsem z těch, co by tu hlínu žral
Jsem šakal co vyje na Měsíc.

Co bylo daleko, je teď na blízku
Tak padám…
A držkou ryju do písku.