Žiju

Najdi mi od bran, najdi mi klíč,
občas každý chce utéct kamsi pryč..
Kamsi pryč, kde své blízké má,
avšak jejich vůni už nikdy nepozná..

Najdi mi od bran, najdi mi klíč,
i já párkrát už chtěla kamsi pryč,
však pořád mě drží vědomí přítomné lásky,
že obklopí tě blízcí v životě plném sázky..

Podrží tě za ruku, slůvka klidná šeptají,
klidně i v tu chvíli ďáblu duši zavdají,
nic ti netají, jen stále hlasitě volají: zůstaň,
dnes pomůžu ti já, příště ty mému smutku zabraň!

Kličkuji životem jako kulička v bludišti postaveném,
v těle nahém, všem úderům osudu nemilosrdně vystaveném.
Ač stesk mám a trápí mě života bytí,
přesto můžu říct, že se mám ke komu skrýti,
a proto budu osudu hru žíti...