kráčíme dál - nicméně..

Ráno je tu, dnešek jen připomíná tmu, je ticho
čekám na zitřek, slova se v myšlenkách rodí
lítáme v úvahách, sedíme u stolu hledajíc okamžik
vnímáme podstatu rovnováhy, věříme v moudrost

kolikrát se sny ještě v krvavé lázni hloupých utopí
znovu vstáváme a dál perpétum ze svých ideálú stavíme
kde se v nás síla bere, odkud ideály přichází
je to víra v sebe, v nás, v sílu přání

víc nezbývá, víc nezústavá po zneuctění nás námi
den se dál svou cestou ubírá, má slova ticho chápe
významúm zlomú jsem porozuměl, avšak jejich čas mě zaskočil
věřím intuici, vesmíru, mají svúj řád, ... jen tak v cíli budem dřív