Mezi břehy dobra a zla
Mezi břehy dobra a zla
je křišťálová řeka,
a přece nevítězí,
když do ní někdo vlije kýbl nafty
Snažím se strávit vše,
co přichází pro vývoj mé duše
a vyplivnout zbytek
Mé břehy vsakují
vztek okolí
a zrcátka mého chování
jej někdy vracejí dárcům
Jakoby mi zvracelo nitro
Je mi pak zle ze sebe samé
A přitom je to nestrávení
spirál jiných světů,
jen doteky hranic,
které mohu řešit
přechody pro chodce
k přežití
Nejsem si však jista,
zda ticho řeky
může nakopnout
rozeklanný jazyk jedu
vadné genosprávy
Život tak rychle utíká…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Životem plujeme
střídavě od jednoho
ke druhému břehu
a chceme najít láskyplnou střechu
pod kterou se schováme
... často před sebou samým :o)
28.07.2010 17:44:00 | Beepat
Působivé, reálné, s nádechem hořkosti, ale přesto s rozumem psáno... chápu, pač to také takto občas cítím. ST!
26.07.2010 10:49:00 | NikitaNikaT.
dobrá, dost dobrá ... no jako ostatně vždy ... však ty už víš kudy plout ... fajnové dny Věrko a zdravím GPho ... :-)
25.07.2010 23:39:00 | vapiti
Život je pouť, která má svůj začátek i konec, ale to, co je mezi tím vždycky stojí za to, ať je to radost nebo smutek, obojí dává růst... Máš v ní mnoho i mezi řádky...
25.07.2010 06:43:00 | labuť
život jak řeka
teče, bublá
proudí
nečeká a hloubí
rýhy v duši
tuším, že jednou
utečnu s ním
nebo on semnou
ST!
24.07.2010 16:02:00 | hašlerka
každej jsme nějak nastartovanej a změnit to můžem v rozmezí plus mínus 15 procent. Ještě si navíc neseme 80 procent povahy a činů našich předků. Je to hnusný a na zeblití, ale je lepší to pochopit, než se z toho...zeblejt
24.07.2010 14:52:00 | 6thSun