Horká Lázeň

Svůj hrob napustím si horkou vodou až po okraj. Tam utopím, pohřbím, zničím svůj... stesk?
Otázku?
Kam padají hvězdy, když noci se rozněžní, když pláčou lesklé drahokamy?
Víru?
Že naděje neumírá a pravá láska nerezaví, když je věčná, ne jen z pavoučích sítí poskládaná.
Sen?
kdy místo andělů já budu se hřát v záři nebes.
Nic...
Nic z toho.
Snad možná jeden všední den, kdy mi čas připadal, že stojí, kdy mi čas připadal, že běží jako světlo.
Snad jen chomáč vyčesaných vlasů a listy z próz prokletých básníků.
Možná to, možná taky ne...
Možná jen sebe. Tam bych měla začít pohřbívat.
Když ale ta voda je tak krásně horká, že teď se prostě nedá umírat.
Asi...