Na atomy

Až vzpomínky rozbiju na atomy
/za účelem pálení mostů
či z pudu sebezáchovy/
určitě bude léto
a já si sednu do zahradní restaurace
/nikoli pod kaštan –
tolik romantiky neunesu/
a u páté cigarety se rozbrečím
jako dítě
protože mi dojde
že tam sedím jen z piety
za nás dva
Tak rozbitý na atomy
/jak jinak než plný vzpomínek/
půjdu domů
abych ti mohl zavolat….