Paprsek světla & temnoty

Naslouchám zvukům linoucích se z pódia mezi nás obyčejné smrtelníky
a jsem pohroužen do svých myšlenek a kelímku s vínem
v dálce se mihne něco co mě šíleně přitahuje, má to červenou sukýnku
je to holka která má křídla & kolem pusy jed
podívám se na ní a ona na mě
normální střet pohledů, to se stalo milionkrát
ale ne dnes a tady, dnes se stávaj sny skutečností
dotančila až ke mně a aniž bychom si cokoliv řekli
naše rty vzplály dychtivým plamenem
byla divoká & sjetá & ďábelská & výjimečně krásná (jako rudá růže s ostrejma trnama) & ještě teď díky ní hořím
celou noc jsme se ztráceli a zase nacházeli, když jsem s ní nebyl dýl
než trvá vykouřit tři cigarety anebo jedno péro
chyběla mi a zase jsem ji vyhlížel
chodili jsme ruku v ruce jako dva milenci
milenci, kteří poznali, že k lásce stačí pohled & polibek
znali jsme se pár hodin a už jsem věděl, že ji nechci ztratit
donekonečna jsem se jí ptal na jméno, abych si na něj ráno vzpomněl
nikdy jsem si nepřál nic víc, než abych si to jméno zapamatoval
ráno jsem se vzbudil, pokřtil potok svou svěcenou vodou
& marně vzpomínal na jméno růže, zklamal jsem
jednou ji spatřím
jen se na sebe podíváme a budeme vědět
budeme vědět a cítit
však zatím mě ničí paprsek světla & temnoty
nebojím se pekla&zla&jedů&robotů bez křídel&tvých slov a činů&nechápavých pohledů svých přátel, když tě líbám&temné smrti,
bojím se, že přijde den, kdy na tebe zapomenu, na tebe a ten zvláštní pocit, kterej se mi rozlejvá po celým těle a koluje mi v žilách...