Anotace: ...
jsou chvíle, kdy potají chodím do deště plakat.. nikdo to nevidí, vždyť pro jiné mám na tváři kapky, nikdo neví, že slané.. jen já vím
02.08.2010 19:29:00 | zelená víla
často když v samotě deště
naslouchám
dokořán otvírám srdce
citům v tichém rozhovoru
sama se sebou
a nezebou mě slova
a je to tím
že láska hřeje..
ST
02.08.2010 08:15:00 | Mbonita
@Zasr. romantik, ďakujem za koment a tipovanie. Úpravy som urobil, ale som spokojný s tým, ako to vyzerá, hoci ja asi spokojný nie som nikdy:) (a to je dobre), je napísaná tak, ako som cítil a potreboval. Ešte raz, vďaka za reakciu a tipovanie. Juraj
01.08.2010 01:20:00 | Juraj Hrom
Mám pocit, jako by se konec rozpliznul. Přesto pěkné, ST! Jurko! Snad zkrátit konec?
31.07.2010 23:50:00 | Zasr. romantik
V tom šeru slyším ho hrát..déšť omývá jeho tvář..ale on stále hrál a hrál.
Opojná je Tvá báseń ST!
31.07.2010 10:31:00 | xoxoxo
Opretý o stenu iba pre seba tíško hrá a s prichádzajúcou nocou sa tóny strun prepletajú s kvapkami dažďa...stačí privrieť oči a prejsť sa dušou...krásne obrazná :)
31.07.2010 00:33:00 | Lorraine