Nalézám klid

Pomalu kráčím zjizvenou zemí
pomalu kráčím a nevím kam
všechno se kolem moc rychle mění
něco je reálné jiné je klam.
Nechci se brouzdat krajinou stínů
nechci už dávat svůj život v šanc
pomalým krokem k smrti se šinu
ztratil jsem víru ztratil jsem glanc.
Těžce se dýchá hnilobný vzduch
slzy mi stékají po tvářích
možná se šine jenom můj duch
hmyz moje tělo v prach přetváří.
Na konci útesu, kde nejde jít dál
jsou vidět spálená těla
náhle však oheň přede mnou vzplál
to salvy bomb spustily děla.
Brečím, klekám a vzpínám ruce
dívám se k nebi, kde Bůh měl by být
náhle to hvízdlo, smrt letí v kulce
s krvavým čelem nalézám klid.