Divná hudba
Divná hudba
kde cíl je vyzdobenných vlaků
stanice žádná není příští,
vyhýbkář v kroji funebráků
Zde expres času nezasviští
na trati, z níž odešly pražce
a trolej snad vlaje bez opor
když výpravčí, ten ticha strážce,
na STOP dal zpětný semafor
květům, vadnoucím na vyvážce
Zde bianco vystaven máš šek
jak výhru v žití mariáši
ať betla hráls, či vždycky flek,
již ve spánku tě nepostraší
hudba, co neznáš z diskoték
Komentáře (28)
Komentujících (28)
Doporučit
Tisk
Znáš mariáš i dráhy elektrické.
Máš zkušenost i střevo básníka.
Tvé básně jsou tak poetické,
tak hoď sem další verš, ať nikdo nečeká!
23.09.2010 22:43:00 | G30R63
Tvé věnování žije ze svých slov!
to nejsou věty jen tak, aby zněly
to není maska těch, co posmutněli
jen naoko a dost. Ty vysek domu krov...
18.08.2010 09:11:00 | šuměnka
Bez lístku a bez zastávek,až tam kde se koleje spojily a v dálce zablikal nápis NEKONEČNO.
:( smutné,ale krásně napsané ST
07.08.2010 22:44:00 | stravla
Já stála na tom nástupišti, však měla jsem štěstí, že mi
ten vlak ujel a na další raději nečekám. Jinak chválím, jako vždy zdařilé dílko od nestora Literáků.
P.S. Zdravím všechny, jestli si mne ještě někdo pamatuje.
06.08.2010 00:15:00 | Beáta
Pojedu načerno a budu doufat, že natrefím na sviňu průvodčího, který mne z vlaku vyhodí ...
ST***!
04.08.2010 22:43:00 | Zasr. romantik
...
Smrti,jsi přede mnou jako příchod na horu.
Jsi na konci mé cesty brána do domu.
Jsi vystoupení ze školy.
Jsi zlomený odpor
mého posledního rozmachu.
Jsi rozloučení se životem
a práh věčnosti
(Prosper Monier)
03.08.2010 23:18:00 | Lota
Velice působivé a tesklivé dílko, leč ze života, kus pravdy v sobě má... jednoho dne nás každého čeká nástupiště.... věřím, že do někam, kamsi...
03.08.2010 21:01:00 | NikitaNikaT.
Ať jakkoli smutná, pro mě nádherná poezie. Každého z nás nejednou tohle téma i skutečnost postihne.
ST!
03.08.2010 16:10:00 | jita.1965
Až dohoří mi svíce,budu na onom nástupišti stát,
čekat na vlak, který mě doveze tam, odkud není návratu....
Leč smutná, tak velmi krásná.
03.08.2010 14:06:00 | Tamara
Postojím v minutě ticha na osamělém nástupišti.
Jiří, smutně krásné...ST!
03.08.2010 11:37:00 | hašlerka
každého jednou vlak odveze z nádraží,
nebudem mávat, jen hudba těžká, jak závaží...
03.08.2010 09:44:00 | nejsembásník
Jednou na tom nástupišti skončí každý z nás, jenom neví, kdy do toho vlaku nastoupí (asi zaplaťpánbůh)... ST!
03.08.2010 09:41:00 | Špáďa
nějak se mě to dotklo..tam uvnitř..tak trochu jemněbolně...
asi to dělá mé dnešní smutné rozpoložení
děkuju za tvé verše Jiří.
ST
03.08.2010 09:38:00 | Mbonita